# Umělá inteligence v českých firmách: Překvapivá čísla mimo svět IT

> Jak české firmy využívají AI, co jim to přináší a proč se výsledky napříč obory liší.

- Canonical: https://techmates.io/cs/blog/umela-inteligence-v-ceskych-firmach-prekvapiva-cisla-mimo-svet-it
- Published: 2026-10-21
- Updated: 2026-10-21
- Author: Lubomír Žáček, Marketing Specialist
- Topics: AI

---

**_Podíl českých firem využívajících AI se během dvou let téměř ztrojnásobil. Zajímavější než samotný růst jsou ale rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Zatímco mezi cestovními agenturami používají umělou inteligenci čtyři firmy z deseti, ve zpracovatelském průmyslu je to necelá pětina._**

Proč se AI prosazuje rychleji právě v některých oborech? A znamená nižší míra využívání skutečně menší potenciál? Odpověď může souviset méně se samotným odvětvím a více s tím, jaké procesy v něm firmy každodenně řeší.

## Za rychlým růstem AI se skrývají výrazné rozdíly mezi obory

Podle nejnovějších podrobných dat [Českého statistického úřadu v publikaci Information Society in Figures 2026](https://csu.gov.cz/docs/107508/0a2a6132-26cb-59bb-22be-8ae53b0ef4e1/06100526.pdf?version=1.3) používalo v roce 2025 některou z AI technologií 17,6 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci. V roce 2023 to bylo pouze 5,9 %. Během dvou let se tak podíl firem využívajících AI téměř ztrojnásobil.

Celkový průměr ale zakrývá výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími.

V telekomunikacích a počítačovém programování využívalo v roce 2025 AI 61,8 % podniků. Vysoký podíl v technologickém sektoru není překvapivý. Zajímavější výsledky ale přicházejí z dalších oblastí.

Ve vydavatelství, vysílání a tvorbě obsahu používalo AI 53,1 % firem. Mezi cestovními agenturami a touroperátory dosáhl podíl 40,1 %, v odborných, vědeckých a technických činnostech 33,3 % a ve velkoobchodu 24,2 %.

Naproti tomu ve zpracovatelském průmyslu používalo AI 16,7 % podniků, v maloobchodu 14,4 %, ve stavebnictví 7,8 % a v dopravě a skladování pouze 6,1 %.

![Srovnání využívání AI napříč odvětvími české ekonomiky. (Zdroj: Český statistický úřad, Information Society in Figures 2026).](@/assets/uploads/vyuzivani-ai-v-ceskych-odvetvich.webp "Srovnání využívání AI napříč odvětvími české ekonomiky. (Zdroj: Český statistický úřad, Information Society in Figures 2026).")

**Podíl firem využívajících AI byl tedy mezi cestovními agenturami přibližně 2,4krát vyšší než ve zpracovatelském průmyslu,** přestože výrobní podniky často pracují s technologicky mnohem komplexnějšími systémy.

To samozřejmě neznamená, že jsou cestovní agentury technologicky vyspělejší než průmyslové společnosti. Rozdíl ale otevírá zajímavou otázku: nakolik o rychlosti zavádění AI rozhoduje samotné odvětví a nakolik charakter práce, která v něm každý den probíhá?

## Umělá inteligence se snáze prosazuje tam, kde už práce probíhá digitálně

Velká část současných AI řešení pracuje především s informacemi, ať už jde o analýzu textu, vyhledávání v dokumentech, klasifikaci obsahu, sumarizaci podkladů, tvorbu textu a kódu nebo zpracování většího množství dat.

Tomu odpovídají také statistiky českých podniků.

Podle ČSÚ využívalo v roce 2025 celkem 13 % podniků AI pro generování textu nebo programovacího kódu, 10 % pro tvorbu obrázků, videa nebo zvuku a 7 % pro pokročilou analýzu textu. Stejný podíl firem využíval strojové učení.

Naproti tomu softwarovou robotickou automatizaci s využitím AI používala 4 % podniků a technologie umožňující fyzický pohyb na základě autonomního rozhodování pouze 1 %.

Tato čísla sama o sobě nevysvětlují rozdíly mezi odvětvími. Naznačují ale, že současné firemní využití AI je silně spojené s digitálními informacemi a úlohami, které nevyžadují přímý zásah do fyzického provozu.

Cestovní agentura například každodenně pracuje s nabídkami, rezervacemi, popisy destinací, zákaznickými požadavky a komunikací v několika jazycích. Mediální nebo vydavatelská společnost zase zpracovává velké množství textu, obrazu a dalších digitálních podkladů.

Pokud už potřebné informace existují v digitální podobě a výsledek lze před dalším použitím relativně snadno zkontrolovat, může být cesta k prvnímu praktickému využití AI výrazně kratší než u procesu propojeného se stroji, senzory nebo několika staršími informačními systémy.

## Ve výrobní firmě nemusí AI začínat přímo ve výrobě

Nižší podíl podniků využívajících AI ve zpracovatelském průmyslu nemusí znamenat, že zde existuje méně příležitostí. Rozdíl může spočívat spíše v náročnosti samotného nasazení.

Pokud má AI komunikovat s výrobním zařízením, skladem, provozními systémy nebo několika datovými zdroji současně, přibývají technické integrace. Zároveň rostou požadavky na kvalitu dat, bezpečnost, spolehlivost a kontrolu výsledků.

![AI může výrobním firmám přinášet hodnotu i mimo samotnou výrobu. (Foto: Pexels)](@/assets/uploads/ai-can-deliver-value-to-manufacturing-companies-beyond-the-production-floor.webp "AI může výrobním firmám přinášet hodnotu i mimo samotnou výrobu. (Foto: Pexels)")

První smysluplné využití proto nemusí vzniknout přímo na výrobní lince.

Výrobní společnost může začít například u práce s technickou dokumentací, zpracování objednávek, interního reportingu, vyhledávání ve firemních znalostech nebo zákaznické komunikace. V těchto oblastech může AI pomáhat s každodenními činnostmi, aniž by bylo nutné zasahovat do samotného výrobního procesu.

Podobný princip může platit také pro logistiku, stavebnictví nebo další odvětví s výraznou fyzickou složkou.

Při hledání vhodného využití proto dává smysl zaměřit se nejprve na konkrétní proces. Kolik času pravidelně zabírá? Jak často se opakuje? Jsou potřebná data dostupná a použitelná? Jak složitá by byla integrace do stávajících systémů? A především, podle čeho firma pozná, že po zavedení AI funguje proces skutečně lépe?

Právě odpovědi na tyto otázky mohou být pro rozhodování o prvním nasazení důležitější než samotné odvětví, ve kterém společnost působí.

## Velikost firmy stále hraje výraznou roli

Významné rozdíly nejsou vidět pouze mezi jednotlivými obory. Podle ČSÚ používalo v roce 2025 některou z AI technologií 13,4 % malých podniků s 10 až 49 zaměstnanci, zatímco u středních společností s 50 až 249 zaměstnanci šlo o 28,8 % a u velkých podniků s 250 a více zaměstnanci už o 54,1 %.

Podobný rozdíl lze pozorovat také v širší digitalizaci.

Vysokou úroveň digitalizace mělo v roce 2025 podle ČSÚ 34,6 % malých podniků, 60,6 % středních a 83,1 % velkých. Tento ukazatel zohledňuje využívání různých digitálních technologií, včetně ERP a CRM systémů, datové analytiky, cloudu, elektronického obchodování nebo samotné AI.

Z uvedených čísel nelze vyvozovat, že vyšší digitalizace automaticky způsobuje vyšší využívání umělé inteligence. Zvlášť když je používání AI samo o sobě jednou ze součástí sledovaného ukazatele.

Dobře připravené technologické prostředí ale může usnadnit propojení nových nástrojů s existujícími daty a systémy a jejich následné začlenění do běžného fungování firmy.

## V roce 2026 se pozornost přesouvá od experimentů k reálnému provozu

Aktuálnější pohled na firemní praxi nabízí [průzkum Deloitte a České asociace umělé inteligence](https://www.deloitte.com/cz-sk/cs/about/press-room/pruzkum-deloitte-a-caui-ai-prestava-byt-experimentem.html), zveřejněný v dubnu 2026. Zapojilo se do něj 155 společností z různých odvětví české ekonomiky.

Na rozdíl od statistik ČSÚ jde o samostatný průzkum menšího souboru firem, jehož výsledky nelze přímo zobecňovat na všechny české podniky. Přesto nabízí zajímavý pohled na to, jak společnosti s AI pracují a jaké výsledky zatím vnímají.

Celkem 73 % respondentů uvedlo, že AI strategii už má nebo ji připravuje. Zároveň 30 % dotázaných firem dokázalo převést alespoň 40 % svých AI pilotních projektů do produkčního prostředí.

Výsledky tak naznačují, že umělá inteligence se postupně přesouvá od jednotlivých experimentů k praktickému využití. Převádění pilotních projektů do běžného provozu ale zůstává významnou výzvou.

Zajímavé jsou také rozdíly v tom, kde firmy přínosy AI skutečně vnímají.

Pozitivní dopad na efektivitu a produktivitu uvedlo 85 % respondentů, zlepšení rozhodování a práce s daty 64 % a podporu inovací a vývoje produktů 52 %. Naproti tomu přínos pro zákaznické vztahy zaznamenalo 21 % firem a přímý dopad na růst tržeb pouze 18 %.

Výsledky tedy ukazují, že dotázané české společnosti zatím nejčastěji vnímají hodnotu AI uvnitř svého fungování. Technologie pomáhá zrychlovat práci, zpracovávat informace nebo podporovat rozhodování, zatímco přímý dopad na obchodní výsledky uvádí výrazně menší část respondentů.

Důležitý je ale rozdíl mezi vnímaným přínosem a skutečně změřeným výsledkem.

## Samotné využívání AI ještě neznamená měřitelnou hodnotu

Právě měření představuje podle průzkumu Deloitte jednu ze slabších oblastí současného využívání AI.

Celkem 44 % respondentů nemělo žádný systematický způsob sledování využívání umělé inteligence a pouze 7 % používalo formální KPI a pravidelný monitoring.

Firmy tak mohou vnímat pozitivní změny v produktivitě nebo efektivitě, aniž by dokázaly jejich skutečný rozsah průběžně vyhodnocovat.

To je důležité zejména ve chvíli, kdy se mají jednotlivé experimenty změnit v dlouhodobě provozovaná řešení.

Před nasazením AI může být relativně snadné očekávat úsporu času nebo snížení nákladů. Složitější je ověřit, zda se předpokládaný přínos skutečně dostavil, jaké nové náklady vznikly a jestli má smysl řešení dále rozšiřovat.

Samotné používání AI nástroje proto ještě nemusí znamenat, že firma vytváří odpovídající hodnotu.

Podobnému tématu jsme se podrobněji věnovali také v článku [Kam směřují investice do AI a co firmám v roce 2026 skutečně přinášejí?](https://techmates.io/cs/blog/where-is-ai-investment-heading-and-what-is-it-actually-delivering-for-companies-in-2026), který se zaměřuje na rozdíl mezi rostoucími rozpočty, očekáváním firem a skutečně dosaženými výsledky.

Schopnost přínos změřit je důležitá nejen pro obhájení investice, ale také pro rozhodování, které projekty dále rozvíjet, kde investovat do integrací a škálování a které iniciativy raději upravit nebo ukončit.

Bez tohoto vyhodnocování se totiž i původně slibný experiment může postupně proměnit v dlouhodobý náklad.

## O skutečné hodnotě AI rozhoduje konkrétní proces, ne samotné odvětví

Data zveřejněná v roce 2026 ukazují dva souběžné trendy. Umělá inteligence se v českých firmách rychle rozšiřuje, ale cesta k jejímu praktickému využití se výrazně liší podle odvětví, velikosti společnosti a charakteru konkrétních procesů.

Cestovní agentura může relativně rychle zapojit AI do práce s informacemi a zákaznickými požadavky. Obchodní společnost ji může využít při zpracování dokumentů nebo analýze dat. Výrobní podnik zase může začít u interních znalostí, technické dokumentace nebo reportingu, ještě než začne uvažovat o využití AI přímo ve výrobním procesu.

Stejná technologie tak může v jedné společnosti odstranit hodiny opakující se práce, v jiné pomoci propojit informace mezi několika systémy a někde zatím nemusí přinášet dostatečnou hodnotu vzhledem k nákladům a složitosti implementace.

Právě proto nelze z vysokého podílu firem využívajících AI automaticky vyvozovat, že dané odvětví dosahuje také největších přínosů. Stejně tak nižší míra adopce nemusí znamenat menší potenciál.

Pro vedení firem tak není nejdůležitější otázkou, kolik společností v jejich oboru už umělou inteligenci používá nebo kolik AI nástrojů mají sami k dispozici.

Rozhodující je schopnost najít konkrétní proces, ve kterém může AI přinést měřitelnou změnu, a následně tuto změnu převést z prvního experimentu do skutečného fungování firmy.