AI Act vstupuje do praxe: Co se od 2. srpna mění pro firmy?

Od 2. Srpna 2026 už pravidla transparentnosti AI nejsou jen budoucí povinností, ale začínají se reálně uplatňovat.

Firmy by nově měly být schopné jasně říct, kdy jejich zákazníci komunikují s umělou inteligencí, jak vzniká publikovaný obsah a kdo za používání daného AI systému odpovídá. Neznamená to ale, že každý obrázek, text nebo email vytvořený s pomocí AI musí automaticky dostat viditelnou nálepku.

Článek 50 AI Actu obsahuje několik různých povinností vztahujících se na různé situace a aktéry. Rozhodující proto není jen to, zda byla použita AI, ale také kdo ji používá, k jakému účelu a komu je výsledek určen.

Chatbot musí přiznat, že je chatbot

Jedna z nejviditelnějších změn se týká chatbotů, voicebotů, avatarů a dalších systémů, které přímo komunikují s lidmi. Uživatel musí být nejpozději při první interakci jasně informován, že komunikuje s umělou inteligencí.

Nestačí tuto informaci schovat do obchodních podmínek, technické dokumentace nebo obecného sdělení, že služba může využívat AI. U chatbotu může jít o úvodní zprávu nebo viditelný štítek, u voicebotu o krátké hlasové upozornění na začátku hovoru. Čím lidštěji systém působí, tím důležitější je jeho jednoznačné označení.

Zajímavé je, že pravidla počítají také s AI agenty. Pokud agent komunikuje se zákazníkem, dodavatelem nebo jinou osobou, neměl by uvést pouze to, že je umělou inteligencí. Měl by také sdělit, za koho jedná. To platí například u automatizovaného obchodního asistenta nebo zákaznické podpory jednající jménem konkrétní firmy.

Ne každý AI obsah potřebuje viditelný štítek

Právě označování obsahu patří mezi nejčastěji zjednodušované části AI Actu. Ve skutečnosti je potřeba rozlišovat dvě úrovně:
‍

• Technická transparentnost: Poskytovatelé generativních AI systémů mají zajistit, aby byly jejich výstupy označené ve strojově čitelné podobě (metadata, neviditelné vodoznaky). U systémů uvedených na trh před 2. srpnem 2026 platí přechodné období do 2. prosince 2026.
  ‍
• Uživatelská transparentnost: Týká se především deepfaků a textů informujících veřejnost o záležitostech veřejného zájmu. Nepožaduje se ruční označování každého běžného výstupu.

Kdy je AI obrázek deepfake?

Deepfake není automaticky každý obrázek nebo video vytvořené pomocí AI. Musí jít o obsah, který se podobá skutečné osobě, místu, objektu nebo události a může u publika vyvolat falešný dojem, že jde o autentický záznam reality.

‍

Česká asociace umělé inteligence uvádí praktický příklad:
‍

• Produktová vizualizace: Pokud eshop pomocí AI zasadí fotografii židle do vygenerovaného obývacího pokoje, nejde o deepfake, pokud zákazník chápe scénu jako vizualizaci a vlastnosti výrobku zůstávají pravdivé.
  ‍
• Zpravodajství: Pokud by zpravodajský portál pomocí AI doplnil do fotografie z demonstrace větší dav, jde o klamání publika, které očekává zachycení skutečné události.

Rozhodující je kontext, očekávání publika a riziko, že bude syntetický obsah považován za skutečnost.

Co texty o veřejném zájmu?

Zvláštní režim se vztahuje na AI generované nebo významně upravené texty publikované za účelem informování veřejnosti o věcech veřejného zájmu (politika, veřejná správa, zdraví, bezpečnost, životní prostředí, ekonomika).

Takový text musí být označen jako vytvořený nebo upravený pomocí AI. Výjimka platí v případě, že projde skutečnou lidskou či redakční kontrolou a konkrétní osoba za jeho zveřejnění přebere odpovědnost. Pouhá kontrola gramatiky nestačí, člověk musí obsah věcně posoudit. Běžné reklamní texty, popisy produktů nebo kreativní tvorba do této povinnosti nespadají.

Role firmy: Poskytovatel vs. Zavádějící subjekt

AI Act rozlišuje povinnosti podle role:

Firma si nevystačí s tvrzením, že používá externí model a veškerá odpovědnost leží na jeho provozovateli. Pokud si nechá vytvořit vlastní AI produkt pod svou značkou, vztahují se na ni vlastní povinnosti.

Za porušení правил transparentnosti hrozí sankce až 15 milionů eur nebo 3 % celosvětového ročního obratu (posuzuje se s ohledem na velikost firmy a závažnost).

Co by měly firmy udělat nyní?

Prvním krokem je získat přehled o tom, kde ve firmě AI používáte. Prověřte si tyto otázky:
‍

• Máte na webu chatbota, voicebota nebo AI agenty?
• Vytváříte realistické fotografie, videa nebo syntetické hlasy?
• Publikujete AI texty o veřejně významných tématech?
• Kdo jednotlivé výstupy kontroluje a přebírá za ně odpovědnost?

Smyslem není mechanicky přidávat ikonu AI ke každému výstupu, ale rozpoznat situace, ve kterých by zákazník mohl být uveden v omyl.

Transparentnost není jen právní povinnost

AI Act otevírá klíčové produktové otázky: Víme, kde ve firmě AI používáme? Rozumíme tomu, jaká data zpracovává? Pozná zákazník, zda mluví s člověkem? A je jasné, kdo odpovídá za výsledek? Pokud na tyto otázky neumíte odpovědět, může to být známka toho, že AI řešení nebylo dostatečně promyšlené už při návrhu.

V Techmates nevnímáme transparentnost jako nálepku doplněnou těsně před spuštěním. Bezpečnost, práce s daty, důvěra uživatelů a lidská odpovědnost by měly být součástí řešení od začátku. AI Act tak firmám nepřipomíná pouze to, co musí označit, ale nutí je především ujasnit si, kde, proč a pod čí odpovědností umělou inteligenci používají.

Chcete AI využít ve své firmě bezpečně a smysluplně? Domluvte si s námi konzultaci a společně najdeme spolehlivé AI řešení, které bude odpovídat vašemu byznysu i současným pravidlům.